Jan Křtitel, jehož narozeniny dnes slavíme, nepatří mezi ty líbezné a něžné postavy světců, obklopené růžičkami a liliemi, jak si v nich libovalo devatenácté století, a jak si v nich kdekdo libuje i dnes.
Na tomto muži je všechno drsné a chlapské. Jeho řeč je lapidární, strohá, jeho požadavky jsou radikální. Je si vědom toho, že byl poslán od Boha, že je prorok Boží. Je si vědom, že má splnit úkol hlasatele, ohlašovatele přicházejícího Vykupitele.
Žádná náboženská osobnost neovlivnila svou dobu tak, jako Jan Křtitel. Stvrzuje to sám Pán Ježíš. Nazývá Jana největším mezi těmi, co se narodili z ženy.
V jeho osobě se uzavírá a vrcholí první řád spásy - Starý zákon. A zároveň je Jan prvním svědkem, ukazatelem nového řádu spásy, Nového zákona.
Východní církev ctí jako největší z lidí Ježíšova Předchůdce Jana a Ježíšovu matku Marii.
Jejich víra by podrobena největším zátěžím a oni při tom projevili nejhlubší pokoru. Maria měla porodit Božího Syna. Jan Křtitel ho měl pokřtít, ohlásit, uvést. Oba své poslání splní a ustupují do pozadí.
Výmluvné je i jeho jméno Jan, - to jest: Bůh je milostivý, dobrotivý.
Ale nejednou v životě bylo asi Janovi těžké, aby v tu dobrotivost Boží věřil. Jako dnes my, tak i on byl obklopen tolikerou zlobou, tolika zlými lidmi. Jako my, tak i on se musel znovu a znovu učit důvěřovat v dobrotu Boží, když se setkal s dobrým člověkem, když se setkal s Pánem Ježíšem
A vrchol Janova života?
On, Ježíš, musí růst, já se musím vytrácet. Ani své učedníky si Jan neponechal - poslal je za Ježíšem, Božím Beránkem. Do smrti vytrvale hlásá pokání, napravení, obrácení.
Tohle janovské pokání nebylo nic snadného tenkrát a není to nic snadného ani dnes.
Nejedná se jen o změnu vnějších zvyklostí. Jedná se o změnu smýšlení a na základě toho o napravení celého života.
Jde o vnitřní, osobní růst, stále k lepšímu.
Obrácením se tedy nemyslí zvrat naráz, obratem, jednou provždy. Tak se dělá leda jen rozhodnutí k nápravě.
Ale realizace toho rozhodnutí, odvykání zlozvykům a navykání ctnostem, dobrým návykům, to trvá! To trvá vlastně po celý život.
To je naučení Janova dnešního svátku, to je příklad jeho života.
(Ladislav Simajchl - Cestou do Emauz)
