Podzim se ujal své vlády. Spadané listí, mlha, občas poprchává. V naší mysli se vynoří svátky, které patří našim zemřelým.
Nejen k modlitbě, ale i k bdělosti nás vybízejí i následující slova.
Jsem dost bdělý?
Nemám spát. Obrazně řečeno - mám být připraven.
Jenže jak slyšíme smrt, ježí se nám vlasy!
Terezie z Lisie říká:"Pro mě nepřijde smrt, ale Pán Ježíš". Je to velký rozdíl.
Kde není víra je smrt, kde je víra je Pán Ježíš, který je očekáván, je vítán.
Žijeme pro něho ne proto, abychom se mu schovávali. A celý náš život by měl být jeho oslavou.
Tak člověk je bdělý, počítá s Ním, ale stačí to?
Co znamená být bdělý?
Modlil jsem se ráno, večer, byl jsem u svatého přijímání, u svaté zpovědi - snad to stačí. Je to ta bdělost?
Toto vše nám pomáhá k tomu, abychom byli bdělí tzn. že dnes i zítra budu žít v lásce, budu konat dobro, konat to co je láskou člověka k člověku. Pak nám bude jedno, kdy bude smrt, jestli zítra nebo za rok!
Člověk který se snaží vydělat na všem možném, lže - je to postoj hříšnosti a zloby. Je to život, kdy si člověk nepřeje, aby byl souzen. Je to život bez víry a nepřeje si smrt ani Boží spravedlnost.
Buďme bdělí!
V rodině víme, kde ti ostatní fyzicky jsou - v práci, ve škole atd.
Víme, kde jsou duchovně?!
Kam došli, zatoulali se, neutíkají před Pánem Bohem? My za ně zodpovídáme. Oni k nám patří! Pán nám je dal. Co já jemu předám.
Prosíme za vše možné a toto je nám jedno!
Evangelizace jde dál, přes zavřená okna do ulic! A před Pánem hospodaříme také za ty druhé, aby i pro ně byl ten milosrdný Boží pohled.
Ať jsme tedy dobrými správci toho co nám Pán Bůh dal a nepřestávejme být bdělí.
( P.Milan Plíšek)
