V roce 907 se na Stochově u Libušína vévodovi Vratislavovi narodil syn Václav, pozdější kníže a první světec našeho národa.
O jeho výchovu se starala především jeho babička - svatá Ludmila.
Byl velmi vzdělaný. Jeho křesťanský způsob vlády se znelíbil pohanské šlechtě a Václav byl zabit svým bratrem Boleslavem 28.9.935
Dědic a patron české země, obdařený výjimečnou charismatickou mocí
byl nazýván nebeský vládce, neboť vynikal láskou k eucharistii i k chudým, a byl ochráncem společenství Čechů.
Měl kult Bohem vyvoleného knížete a mučedníka.
Proces svatořečení byl dokončen v 10. století.
Chodil po správných cestách, od mládí usiloval o moudrost.
S posvátnou bázní vstupoval do chrámu, aby se zde modlil.
Sám připravoval chléb a víno k eucharistické oběti.
Z oltáře přijímal Krista a v něm nacházel radost a sílu.
Dorostl k svatosti za krátký čas, a naplnil mnohé věky.
Kníže náš, vyslyš nás, zahynouti nedej nám,
chraň nám v míru zem i víru, svatý Václave!