Začalo nám léto a s ním i tábory, které pořádá farnost Jeníkov ve spolupráci s Kolpingovou rodinou za velmi vydatné finanční pomoci Charity Teplice a města Duchcova. Zvu vás k malému ohlédnutí za cestou ze Severu na Jih. Na cestu dobrého rytíře sv. Maxmiliána Kolbeho.
Již krátce před tři čtvrtě na devět byly téměř všechny děti na duchcovském nádraží připraveny k odjezdu. Ještě se vyřídilo pár administrativních formalit a hurá na vlakové nádraží. Téměř osmihodinovou cestu vlakem jsme zvládli v klidu, dokonce v jednom z vlaků věnoval pan průvodčí dětem omalovánky a pastelku, což zaznamenalo velké nadšení. Na Šumnou jsme dorazili krátce před půl šestou večer. Zbývala poslední etapa - dojít z vlakového nádraží pěšky na faru do Vranova. Nepršelo, nasezení jsme byli dost, a tak proč se neprojít?
Konečně o půl osmé večer dorazila i poslední skupinka na faru do Vranova, kde bylo velké přivítání. Na večeři jsme dostali od naší super kuchařky slečny Lenky špagety s omáčkou a sýrem, ubytovali se a těšili na program. Uvítací hry, pravidla, večerní chvály v rotundě sv. Ondřeje, ty jsou letos trochu jiné. Ne, měnit modlitbu církve určitě nebudeme, ale každému dítěti i vedoucím, je nabídnuta možnost napsat na lepící papírek za koho nebo za co se chce dané večerní chvály modlit a tento papírek pak může nalepit na velké červené srdce u obětního stolu, které znázorňuje Srdce Ježíšovo. Tuto nabídku všichni využili. Po modlitbě nám o. Marek povyprávěl o Božím rytíři, jehož životem se budeme na tomto táboře inspirovat a sice o sv. Maxmiliánu Kolbem - knězi, který obětoval svůj život, aby jiný mohl žít, ještě jsme Pánu zazpívali naše oblíbené romské chvály a díky.
Následovaly hry a pak...již spát.
Ovšem někteří se velmi zajímali o Boží věci a tak jsme před usnutím velmi živě vedli diskuze...
Bohu díky.
Co nám přinese další den??? Už se těším až vám o tom budeme zase vyprávět.
Pán Bůh zaplať Vám všem, kteří se za nás modlíte.
